Diskusní forum - Amateur Stormchasing Society

pre tych ktorych zaujima vznik a predpovede burok:
autor toho textu je od CHMU :

jak vznikají bouřky z tepla najdete velmi pěkně zpracováno na této adrese:

http://www.astronomie.cz/modules.php?na ... le&sid=682 další velmi pěkný odkaz na vznik a vývoj bouřek najdete zde: http://bourky.wz.cz/bourky.html

Obecně se dá předpovědět pouze pravděpodobnost výskytu bouřek, ne místo, kde se vytvoří a jak silné budou, to současná meteorologie neumí, a vzhledem k tomu, že pro takovouto předpověď by potřebovala tak přesná data, jejichž získání se nyní zdá zcela nereálné, nelze předpokládat, že by se to v nejbližší době nějak změnilo.

Pro předpověď bouřek se používá stejných pokladů jako pro předpověď počasí obecně. Zásadní jsou dnes výstupy z numerických meteorologických modelů, k tomu zvláště u krátkodobé předpovědi pomáhají aktuální měření, ať už se jedná o meteorologické radary, družice, sondážní měření, aktuální měření na stanicích aj.

Pokud byl váš dotaz ale směřován na aerologický výstup (=sondážní měření), ze kterého lze určit instabilitu atmosféry, která je pro vznik bouřek nutná, pak posílám odkaz na tento článek: http://pocasi.astronomie.cz/aerologicky_vystup.htm

A zde najdete odkazy na aktuální data z Prahy-Libuše a Prostějova: http://www.chmi.cz/meteo/oap/oap_main.html

roman21 píše:Obecně se dá předpovědět pouze pravděpodobnost výskytu bouřek, ne místo, kde se vytvoří a jak silné budou, to současná meteorologie neumí, a vzhledem k tomu, že pro takovouto předpověď by potřebovala tak přesná data, jejichž získání se nyní zdá zcela nereálné, nelze předpokládat, že by se to v nejbližší době nějak změnilo.

No tohle je pravda jen částečně. Dá se říct v které oblasti budou zřejmě vznikat a kde spíše ne. Dá se určit i které kraje asi během postupu zasáhnou. To jak silné budou vznikající bouřky je rovněž možno do značné míry předpovědět. Tím se dostáváme k další věci a to...

roman21 píše:Pro předpověď bouřek se používá stejných pokladů jako pro předpověď počasí obecně. Zásadní jsou dnes výstupy z numerických meteorologických modelů, k tomu zvláště u krátkodobé předpovědi pomáhají aktuální měření, ať už se jedná o meteorologické radary, družice, sondážní měření, aktuální měření na stanicích aj.

Při předpovídání bouřek je nutno brát v úvahu více faktorů než při obecné předpovědi počasí. Krom instability a celkových synoptických podmínek je třeba zvážit i vliv střihu větru a s ním související helicity na rozvoj a intenzitu bouřkových buněk, vertikální rozložení vlhkosti vzduchu, jak výrazná je v oblasti konvergence při zemi a divergence ve vyšších hladinách, intenzitu větru v různých hladinách relativně k bouři a další faktory které značně ovlivňují chování a projevy konvektivních bouří.

Btw mnohem kvalitnější aerologická data než základní výstup na webu hydráku, kde není defakto nic dalšího co se lability týče než jen graf, se dají nalézt na http://weather.uwyo.edu/upperair/europe.html

Stačí pak jen vybrat SKEW-T a nebo hodograf v požadovaném formátu a kliknout na stanici odkud chcete data.

co znamena Divergence a Potential Vorticity?
su nejake stupne hodnot pri ktorych sa da ocakavat vyskyt burok ako napr. Lifted Index <0
vdaka

mdarsko ma na zajtra vystrahu pred vyskytom burok
maly stupen nebezbecia

http://www.meteoalarm.eu/countryHU.asp? ... e=tomorrow

posledne vysledky GME modelu :

Real Humidity 700Hpa 12.3. 1200UTC:
http://rs260l3.rapidshare.com/files/986 ... 00_hpa.bmp

roman21 píše:co znamena Divergence a Potential Vorticity?
su nejake stupne hodnot pri ktorych sa da ocakavat vyskyt burok ako napr. Lifted Index <0
vdaka

Divergence znamená rozbíhavost proudění, dchází k ní např. při zemském provrchu v tlakové výši. Opakem divergence je konvergence, tady sbíhavost proudění. Tu často pozorujeme při zemském povrchu např. na výrazných studených frontách.

Potenciální vorticita je složitější parametr a jeho krátké vysvětlení není zrovna jednoduché.

Pokud jde o to v jakém rozsahu pro různé indexy se vyskytují bouřky tak u zmíněného LI je pro výskyt bouřek potřeba aby hodnota LI byla rovna nule nebo záporná. Existuje ale mnoho různých indexů pro předpověď bouřek, ale nikdy nám pohled na jeden sebelepší index nenahradí znalost celkových vlastnostní atmosféry nad daným místem v danou dobu.
Je nutno brát v úvahu nejen stabilitu atmosféry, nejlépe vyjádřenou přímo prostřednicvím energie instability CAPE a jejich modifikací, ale i její celkovou dynamiku.
Důležitou vlastností je zde vertikální profil rychlosti větru, střih větru mezi různými hladinami, helicita a v neposlední řadě závisí i na vlhkosti a jejím rozložení v atmosféře.
To vše ale ještě nezaručuje bouřky, může se stát, že číselně vyjádřené výše zmíněné a i další hodnoty udávají učebnicová čísla na pořádné bouřky, ale přesto celé odpoledne zůstane nebe "bez mráčku".
Dúvodů může být celá řada, často přehlédnutá silná CAP, tedy blokující inverzní vrstva ve středních výškách, která se často vyskytuje už i v slabších výškových hřebenech vyššího tlaku vzduchu,a která mnohdy spolehlivě zabrání tvorbě hluboké konvekce. Někdy třeba jen chybí proces, který by konvekci započal.

Každopádně přesná předpověď konvekce je i v dnešní době počítačových modelů velmi složitá a vyžaduje poměrně velké znalosti a zkušenosti.

Ale základní přehled dá asi sledování oblastí na modelu, kde se vyskytne zároveň CAPE alespoň ve stovkách J/kg lépe však nad 1000(to zaručuje již možné silnější bouřky) , LI<0 lépe ale pod -2(pod -5 lze již čekat solidní "nářez"). Na modelu by měla být patrná oblast s roztroušenými ostrůvky srážek, což značí isolované bouřky, pokud zobrazuje model souvislou plochu o velikosti např.200*200km v oblasti silné instability, tak dojde spíše na výskyt bouřkového systému, označovaného jako MCS. V případě slabší instability třeba jen k výskytu "vnořených" slabších bouřek v jinak vrstevnaté srážkové oblačnosti.

Bohužel zde je jeden naprosto základní fakt, jež jsem zatím nezmínil a který je záladem každé předpovědi. Nejde totiž jen o to sledovat modely, jak se které shodují a v čem, ale i o sledování aktuální situace prostřednictvím družicových snímků, synoptických map a nakonec i radarů. Modely se někdy mohou i v předpovědi na pár hodin tvrdě "seknout"pokud jde o předpovědi jevů mezoměřítka ke kterým bouřky patří. A tak ač model udává příhodné podmínky, můžeme při spoléhání se jen na něj přehlédnou např. fakt, že před frontou se tvoří "deka" stratokumulů která zabrání dalšíhu prohřívání zemského povrchu a dokonale nám zablokuje popř. výrazně zpozdí rozvoj bouřek.

posledne vysledky GME modelu :

Real Humidity 700Hpa 12.3. 1200UTC:
http://rs260l3.rapidshare.com/files/986 ... 00_hpa.bmp
Potential vorticity 500Hpa 12.3. 1800UTC:
http://rs14l3.rapidshare.com/files/9864 ... 00_hpa.bmp
Potential vorticity 500Hpa 13.3. 1200UTC:
http://rs362tg.rapidshare.com/files/986 ... 500hpa.bmp
Wind 850Hpa 13.3. 0600UTC:
http://rs158tl.rapidshare.com/files/986 ... 50_hpa.bmp
Presuure 13.3. 0600UTC:
http://rs59l3.rapidshare.com/files/9864 ... essure.bmp
synoptycka predpoved 13.3. 1200UTC:
http://rs355tg.rapidshare.com/files/986 ... fronts.bmp
možnost burok aj vo štvrtok?
podla synoptyckej predpovede bude prechadzať podruzna fronta

roman21 píše:posledne vysledky GME modelu :

Real Humidity 700Hpa 12.3. 1200UTC:
http://rs260l3.rapidshare.com/files/986 ... 00_hpa.bmp
Potential vorticity 500Hpa 12.3. 1800UTC:
http://rs14l3.rapidshare.com/files/9864 ... 00_hpa.bmp
Potential vorticity 500Hpa 13.3. 1200UTC:
http://rs362tg.rapidshare.com/files/986 ... 500hpa.bmp
Wind 850Hpa 13.3. 0600UTC:
http://rs158tl.rapidshare.com/files/986 ... 50_hpa.bmp
Presuure 13.3. 0600UTC:
http://rs59l3.rapidshare.com/files/9864 ... essure.bmp
synoptycka predpoved 13.3. 1200UTC:
http://rs355tg.rapidshare.com/files/986 ... fronts.bmp
možnost burok aj vo štvrtok?
podla synoptyckej predpovede bude prechadzať podruzna fronta

Není nějaká jiná možnost než stahovat obrázky přes RapidShare? Ne každý tam má zaplacený účet a tak stahování obrázků trvá několik desítek minut...

mozno ze je ale o nej neviem
ak zistis inu daj vediet

zatial mozem obrazky davat do suboru .rar stiahnes vsetky ihned

skusim pozriet

aktualny vyskyt burok nad Nemeckom
http://195.214.200.121/index.aspx?id=14

vyskyt burok pre CR od nesneho vecera

David Rýva píše:

roman21 píše:co znamena Divergence a Potential Vorticity?
su nejake stupne hodnot pri ktorych sa da ocakavat vyskyt burok ako napr. Lifted Index <0
vdaka

Divergence znamená rozbíhavost proudění, dchází k ní např. při zemském provrchu v tlakové výši. Opakem divergence je konvergence, tady sbíhavost proudění. Tu často pozorujeme při zemském povrchu např. na výrazných studených frontách.

Potenciální vorticita je složitější parametr a jeho krátké vysvětlení není zrovna jednoduché.

Pokud jde o to v jakém rozsahu pro různé indexy se vyskytují bouřky tak u zmíněného LI je pro výskyt bouřek potřeba aby hodnota LI byla rovna nule nebo záporná. Existuje ale mnoho různých indexů pro předpověď bouřek, ale nikdy nám pohled na jeden sebelepší index nenahradí znalost celkových vlastnostní atmosféry nad daným místem v danou dobu.
Je nutno brát v úvahu nejen stabilitu atmosféry, nejlépe vyjádřenou přímo prostřednicvím energie instability CAPE a jejich modifikací, ale i její celkovou dynamiku.
Důležitou vlastností je zde vertikální profil rychlosti větru, střih větru mezi různými hladinami, helicita a v neposlední řadě závisí i na vlhkosti a jejím rozložení v atmosféře.
To vše ale ještě nezaručuje bouřky, může se stát, že číselně vyjádřené výše zmíněné a i další hodnoty udávají učebnicová čísla na pořádné bouřky, ale přesto celé odpoledne zůstane nebe "bez mráčku".
Dúvodů může být celá řada, často přehlédnutá silná CAP, tedy blokující inverzní vrstva ve středních výškách, která se často vyskytuje už i v slabších výškových hřebenech vyššího tlaku vzduchu,a která mnohdy spolehlivě zabrání tvorbě hluboké konvekce. Někdy třeba jen chybí proces, který by konvekci započal.

Každopádně přesná předpověď konvekce je i v dnešní době počítačových modelů velmi složitá a vyžaduje poměrně velké znalosti a zkušenosti.

Ale základní přehled dá asi sledování oblastí na modelu, kde se vyskytne zároveň CAPE alespoň ve stovkách J/kg lépe však nad 1000(to zaručuje již možné silnější bouřky) , LI<0 lépe ale pod -2(pod -5 lze již čekat solidní "nářez"). Na modelu by měla být patrná oblast s roztroušenými ostrůvky srážek, což značí isolované bouřky, pokud zobrazuje model souvislou plochu o velikosti např.200*200km v oblasti silné instability, tak dojde spíše na výskyt bouřkového systému, označovaného jako MCS. V případě slabší instability třeba jen k výskytu "vnořených" slabších bouřek v jinak vrstevnaté srážkové oblačnosti.

Bohužel zde je jeden naprosto základní fakt, jež jsem zatím nezmínil a který je záladem každé předpovědi. Nejde totiž jen o to sledovat modely, jak se které shodují a v čem, ale i o sledování aktuální situace prostřednictvím družicových snímků, synoptických map a nakonec i radarů. Modely se někdy mohou i v předpovědi na pár hodin tvrdě "seknout"pokud jde o předpovědi jevů mezoměřítka ke kterým bouřky patří. A tak ač model udává příhodné podmínky, můžeme při spoléhání se jen na něj přehlédnou např. fakt, že před frontou se tvoří "deka" stratokumulů která zabrání dalšíhu prohřívání zemského povrchu a dokonale nám zablokuje popř. výrazně zpozdí rozvoj bouřek.

Omloucam se za asi hloupou otazku, ale kde muzu tyto hodnoty sledovat? myslim LI a CAPE, dekuji

karel marciniszyn píše:Omloucam se za asi hloupou otazku, ale kde muzu tyto hodnoty sledovat? myslim LI a CAPE, dekuji

Není třeba se omlouvat já taky začínal a nevěděl jsem kde co hledat natož pak co to je Předpovědní mapy s hodnotami CAPE a LI jsou k nalezení např. na

http://www.wetterzentrale.de/topkarten/fsavneur.html

Jde zobrazit pro celou a nebo jen střední Evropu, je to položka CAPE + Lifted index.

burkove indexy
http://www.cbox.cz/tomas_psika/bourkove_indexy.htm

roman21 píše:burkove indexy
http://www.cbox.cz/tomas_psika/bourkove_indexy.htm

jj tam je to celkem fajne vysvětlený až na pách chyb. Horší je to s tím všeobecným článkem o bouřkách na tom webu, by potřeboval obnovit a opravit. Tam přecijen semtam chyby jsou. Jinak celkem přehledný a srozumitelně napsaný...

otazka pre niekoho zo SKYWARN-u
pre tvorbu burok je lepsia divergencia + alebo - ?

Tvoja otazka je trochu zaludna - plus alebo minus sa totiz pouziva len ako oznacenie na mape. T.j. musis skusit podla mapy vysondovat co plus alebo minus znamena. Ak ide o mapu divergencie cisto, plus zrejme znamena divergenciu v danej hladine. Ale Pozor!! Divergencia je ziadana LEN !! vo vyssich vrstvach atmosfery, pretoze indikuje vystupne prudenie v nizsich vrstvach a moznost destabilizacie. Obzvlast vhodna je divergencia na vystupnej strane jet-streamu, zobrazi sa na analyze divergencie v hladine 300/200hPa. Divergencia v nizsich hladinach, najma pri zemi ma casto suvis s tlakovou vysou...dochadza ku klesavemu prudeniu, zamedzeniu tvorby oblakov a takisto i stabilizacii. Cize dajme tomu, ze najlepsia je kombinacia, konvergencia pri zemi a divergencia vo vyske.

ake hodnoty strihu vetra by mali byt pre vznik silnejsich burok?

Strih vetra moduluje hlavne formu v akych sa burka vyvinie a malokedy priamo jej silu. Je potreba si o tom nastudovat viacej aj s nejakymi koncepcnymi modelmi, ako sa vlastne strih vetra prejavuje na burke. V kazdom pripade strih vetra umoznuje
A/ oddelenie vystupneho a zostupneho prudu
B/ regeneraciu burky v ramci vyvoja novych buniek na gust-fronte
C/intenzifikaciu prudenia pri vyvoji tlakovych poli vne burok.

Ak vezmeme strih vetra pre hladinu 0-6 km, ktory je smerodatny, tak hodnoty do 5 m/s budu favorizovat jednobunecne burky ( single celly), 10-15 m/s je priznacne pre mnohobunecne burky ( multicelly) a hodnoty nad 20 m/s zase pre supercely.

vyzera to tak ze tento tyzden asi burkova sezona skoncila
snad na buduci tyzden v pondelok ale este je o tom priskoro hovorit

to bude riadna nuda

roman21 píše:vyzera to tak ze tento tyzden asi burkova sezona skoncila
snad na buduci tyzden v pondelok ale este je o tom priskoro hovorit

to bude riadna nuda

No ojedinělé bouřky bych nevyloučil, ale pokud se něco vyskytne (třeba zítra u nás na Moravě), tak to zatím vypadá spíše na přeháňky. Kdyby byly každý den bouřky, tak by nás to brzo přestalo bavit - občas nějaká slunečná pauza neuškodí - třeba na analýzy předchozích bouřek a předpovídání těch budoucích . Akorát kdyby u nás v Přerově nebylo takové sucho...

No povedat na zaciatku maja, ze burkova sezona skoncila...to je pomerne odvazne tvrdenie.
Uvidime, ci sa to romanovi potvrdi alebo vyvrati. Ja dufam v tu druhu moznost.

zdvoraznujem ze tento tyzden sa burky nevyskytnu v takom pocte ako za posledne dni
nie cely mesiac maj

Tomas Pucik píše:
No povedat na zaciatku maja, ze burkova sezona skoncila...to je pomerne odvazne tvrdenie.
Uvidime, ci sa to romanovi potvrdi alebo vyvrati. Ja dufam v tu druhu moznost.

já bych to upřesnil, že bouřková sezóna se dočasně pozastavuje představa, že by uplně skončila je na infarkt ... imho před rokem nám skončilo 1,5 měsíce trvající "beze srážek" a nastoupilo nejdeštivější (asi i nejbouřlivější období) vrcholící v poslední květnové dekádě ... mno dal bych si to zas

ano , do konca tyzdna to ozaj vyzera biedne
ale ked nie je obraz tak nech je aspon zvuk
http://freesound.iua.upf.edu/tagsViewSingle.php?id=952
http://freesound.iua.upf.edu/tagsViewSingle.php?id=4071
(zvuky burok a mnoho dalsieho)