Místní projevy bouřek

Vše ohledně výskytu bouřek nejen na území ČR.
bleskosvod
Příspěvky: 356
Registrován: 12 čer 2007 18:28
Bydliště: Praha 6-Ruzyně, Lomnice nad Popelkou

gerykm píše:Někdo se má... V okolí Přerova včera ani dnes žádná přeháňka natož bouřka Obrázek a stále je tu dubnová srážková "díra" v pásu od Kroměříže po Přerov, přitom v okolí je srážek nadprůměr. Ach jo...



Může mi někdo prosím vysvětlit,proč na jiných místech prší mnohem míň,kdežto v nejbližším okolí prší "normálně"?Já chápu,že to může ovliněno hned několika okolnostma včtně terénu ale znám místa,kde prší rok od roku mnohem méně (v okolí zcela normálně),a není k tomu žádná příčina?

Prostě a jednoduše...Oblačnost a i bouřková se prostě nad konkrétním místem rozestoupí,aby se zase později spojila.Tohle mi teda hlava nebere.Obrázek
bleskosvod
Příspěvky: 356
Registrován: 12 čer 2007 18:28
Bydliště: Praha 6-Ruzyně, Lomnice nad Popelkou

Michal Koupý píše:To s tím rozestoupením a znovuspojením oblačnosti je opravdu nejčastěji způsobeno terénem, ale ne vždy. Obecně se rozpadají při sestupu do nížiny a pak se mohou znovu objevit, když narazí na výše položené místo. Pokud to není zrovna ta varianta s nížinami, tak platí, že bouřky se někdy rozpadnou, protože se jim odřízne příliv teplého vzduchu (případně si ten teplý vzduch pod sebou zlikviduje bouřka sama). Jak rozpadlá "bouřková" oblačnost postoupí dál, může opět narazit na místo s teplým vzduchem a bouřka znovu vznikne buď na stejném pásu nebo o kousek vedle (vytvoří se nový pás nebo buňka). Studený vzduch proudící z rozpadající se bouřky, který se dostává pod teplý vzduch, tak může zvýraznit vzestupné proudy v okolí a způsobit tak vznik jiné bouřky na místě vzdáleném i desítky kilometrů.




Jasný.Tohle sem si taky myslel a jinak stím souhlasím.Ale má to jeden háček.Tím konkrétním místem je jedna hodně velk pískovna.Asi si umíš představit,co udělá,když na ni v létě svítí několik hodin slunce.I když je ve stínu puhých 25,tak si tam člověk připadá jak na Sahaře.Taková prudká dávka horkého ale suchého vzduchu musí mít pro buňku povzbuzující účinky.
I přesto nad tím místem bouřky slábnou nebo někdy i zanikají. Poté zvolna putují k pásu kopcovitého terénu(průmerně 550 m.n.m.)a zaniknou.Často i mnohem dříve.Proto mi to hlava nebere.
A čím větší je pískovna,tím méně chodí bouřky.
Já to nejdřív bral jako povídačku usedlíků z okolí.Ale opak je pravdou.
Několikrát sem se přesvědčil,že ze slibné bouřky zbude jen "troska".Obrázek

Jinak stím rozestupováním a spojováním je další kapitola...To se děje z místa,kde nejsou žádné výrazné terénní překážky a přesto se to děje tak jak píšu.Asi opravdu bydlím na divným místě.Obrázek
Uživatelský avatar
dobrmanek
Příspěvky: 745
Registrován: 23 čer 2007 09:56
Bydliště: Větřkovice, 480 m.n.m, okres Opava

Na vítkovsku máme podobný problém. Srážková oblačnost od západu se začne prudce rozpadat po přechodu Jeseníků, určitě to občas zaregistrujete. Orografie udělá svoje. Ale potom tady máme od roku 1997 druhý problém, který asi nikdo moc nečekal. Při povodních roku 1997 se napustila přehrada Slezská Harta (870 ha). Společně s přehradou Kružberk (305 ha, tyto dvě přehrady jsou kousek od sebe), vytváří velmi rozsáhlou vodní plochu. Od té doby se tady začalo říkat, že při postupu srážek od západu nebo severozápadu, že se tyto srážky rozpadají. Na tom se tady shodují téměř všichni. Dokonce i někteří pracovnící CHMI jsou téhož názoru. Měl se v této oblasti dělat nějaký výzkum, zda to tady skutečně takto funguje, ale bohužel nic bližšího o tomto výzkumu nevím. Pokud to ovšem nebyla nějaká fáma, která se tady mohla rozletět Obrázek . Takže to by mohl osvětlit někdo z CHMI, či někdo, kdo má o tomhle nějaké informace.
Naposledy upravil(a) dobrmanek dne 27 dub 2008 14:00, celkem upraveno 2 x.
Ze Slezska Vás zdraví Zbyněk Černoch
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
Administrátor
Příspěvky: 1149
Registrován: 30 kvě 2007 13:41
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.
Kontaktovat uživatele:

I u nás má na průběh bouřek vliv orografie, vodní plochy tu sice máme, ale přehrada Les Království na JZ od nás má relativně malou plochu (58,6 ha) a Rozkoš (1001,3 ha) je přímo na jih od nás ve vzdálenosti 13 km, z tohoto směru bouřky přichází málokdy (ale pokud ano, stojí za to).

Na sílu a projevy bouřky mají na Svatoňovicku vliv 2 faktory - směr pohybu (myšleno jako u větru) a typ bouřky (lokální myšlena většinou z přehřátí, frontální na frontě, příp. squall line)

1a) Severní lokální - většinou se pohybují nad hřbetem Jestřebích hor, zde zasahuje jen okraj = možnost povodní i přes to, že v místě moc neprší, protože voda teče z hor
1b) Severní frontální - málo časté, platí to samé co v případě 1a)

2a) Západní lokální - často se pohybují nad údolím Úpy, takže projdou západně nebo jižně od nás. Pokud udrží Z - V směr, patří k silným typům se silnými srážkami a větrem. Mohou být rozbity při přechodu Zvičinského hřbetu.
2b) Západní frontální - nejčastější letní typ, často se ale linie naruší právě v prostoru mezi Trutnovem (Krkonoše) a Náchodem (Orlické hory). Často hodně blesků, srážky slabší (až na nejsilnější fronty, navíc často sem přijdou až v pozdních večerních/nočních hodinách)

3a) Jižní lokální - nemají před sebou žádnou významnou terénní překážku, možná jsou zesíleny Rozkoší, pohybují se pak nad údolím Úpy k severu. Nejsou častým typem, bývají silné srážkově.
3b) Jižní frontální - většinou jsou staženy nad Orlické hory nebo Broumovsko, nejsou časté. Při výskytu spíše déšť

4a) Východní lokální - nejsilnější bouřky, pomalu se pohybující díky atypickému proudění - dlouhotrvající, silné srážky, krupobití, silný vítr
4b) Východní frontální - stejné pravidla jako 4a, ale velmi vzácné

Pokus o schémátko: http://amaterskameteorologie.cz/misc/bourky.jpg
Uživatelský avatar
Michal Geryk
Člen AMS
Příspěvky: 1442
Registrován: 30 kvě 2007 05:50
Bydliště: Přerov - centrum, 209 m.n.m.
Kontaktovat uživatele:

Tady v Přerově blízkých bouřek ubývá - aspoň podle mých záznamů od roku 1985.

Docela vzácně se stává, že by bouřková buňka vznikala přímo nad městem nebo v blízkém okolí. Své hraje především častý suchý a chladný SV vítr díky Moravské bráně, na západ od města je hanácká rovina a chybí tu větší kopce. Tvořící se buňka v horkém labilním vzduchu často rychle zaniká, aniž by z toho něco bylo. Anebo je rovnou slunečno, větrno (SV) a chladněji než v okolí, zatímco nad Olomoucí a Prostějovem nebo nad Hostýnskými vrchy slušně bouří...

U "pohybujících se" bouřek mají najsilnější projevy bouřky od SZ a pak od JZ. Počet squall lines nebo MCS také nějak v posledních letech klesl - Čechy jsou na tom podstatně lépe.

Větší kroupy, které by udělaly nějakou škodu, tu od roku 1985 podaly jen jednou a nic mimořádného to nebylo. Zajímavá je statistika počtu dnů s kroupami na Lysé hoře: Podle nového Atlasu podnebí ČR je zde silně klesající tendence - že by důsledek změny klimatu?

Loni jsem zaznamenal 28 dní s bouřkou, což je sice nadprůměr, ale jen pár jich bylo blízkých. Letos tu byla jedna blízká bouřka (Emma) a jen jedna vzdálená - slabota...
Z rozhraní Hornomoravského úvalu a Moravské brány zdraví Michal.

kamera videa fotografie
Skype: geryk.michal
Uživatelský avatar
storm_ice
Příspěvky: 1448
Registrován: 23 led 2008 09:50
Bydliště: Teplice-Trnovany 227 m n.m.
Kontaktovat uživatele:

gerykm píše:Někdo se má... V okolí Přerova včera ani dnes žádná přeháňka natož bouřka Obrázek a stále je tu dubnová srážková "díra" v pásu od Kroměříže po Přerov, přitom v okolí je srážek nadprůměr. Ach jo...



mno ani u nás ne :( to nám dělá naschvál počasí snad teda zítra nebo v uterý Obrázek včera naděje byla, ale dál než do Cu con to nedošlo a z nich vždycky jen pokapávalo Obrázek
Tomáš Římský
Příspěvky: 485
Registrován: 09 čer 2007 13:59
Bydliště: Bohuňovice u Olomouce
Kontaktovat uživatele:

To nám se bouřky taky často vyhýbají. Například cokoliv se pohybuje od jihu, tak si můžu být jist, že se vždycky stočí na SSV a mine nás. Na co se dá téměř spolehnout jsou zase západní frontální bouřky, ikdyž už párkrát se stalo že se před námi rozpadly a za námi zase zformovaly. Sem tam k nám dorazí slušná lokální bouřka ze severu a o východu se nedá mluvit vůbec... Co já pamatuju, tak nevětší kroupy tak kolem 1 cm.

Jednou pamatuju skoro 4 cm kroupy v Olomouci, bylo to tuším někdy v roce 2002 a rozbilo mi to auto (samej ďůlek)...
Uživatelský avatar
roman21
Příspěvky: 182
Registrován: 06 bře 2008 07:34
Bydliště: SZ SLOVENSKO
Kontaktovat uživatele:

u nas na SZ Slovenska bola najlepsia burkova sezona v rokoch 2002-2005 kde pri nich spadlo >35mm/hod priemerna rychlost vetra
75km/hod a krupy nad 2 cm ,od tej doby sa nic neudialo
zaroven su to max hodnoty co som nameral od roku 2001
bleskosvod
Příspěvky: 356
Registrován: 12 čer 2007 18:28
Bydliště: Praha 6-Ruzyně, Lomnice nad Popelkou

No pískovna má asi takové parametry:
V současnosti se těží na 22h,dalších osm se bude připravovat a 45 je již vytěžených.Úctyhodná velikost.Nachází se v Českém ráji a jde o pískovnu u Hrdoňovic nebo o Střelečskou pískovnu.
Je jasný,že lesů je tam všude kolem dost a dost.Ale vzhledem ktomu,že všude kolem sou pískovcové skály,tak i tam je v létě moc příjemně.Prostě mi to přijde jako dobrý tepelný zdroj.Určitě bych si v životě nemyslel,že to bude naopak.Nejdří i já sem tomu vůbec nevěřil a ani sem nebral v úvahu "povídačky"lidí,kteří na těchto místech žijí 80 let.
Pořád a pořád panuje legenda,že čím víc se pískovna rozšiřuje,tím více to ničí bouřky.Snad by to mohlo být teda naopak.Ale není.To sem už nevydržel a často sem tam jezdil.
Dokonce sem šel i tak daleko,že sem si tam našel holku,abych měl o důvod víc tam jezditObrázek.Vůbec poprvé kdy sem tam byl,tak sem zažil jednu z nejsilnějších bouřek co si pamatuju.Co je nejhorší,že přišla zcela nečekaně a musel sem ji přežít v otevřeném terénu...

Nikdo z okolí o této zvláštnosti vůbec nepochybuje.A protože tam žijí poklidným životem a vidí co se tam všechno děje,tak by se to dalo nakonec považovat za věrohodné.
Nebo to nedělá tedy pískovna ale změna klimatu...(pan Klause by to ale nepotěšiloObrázek)
A ještě sem zapomenul napsat o zákeřných a nečekaných úhybných manévrech buňek.Ale pro to by se dalo možná najít jiné a hlavně věrohodné vysvětlení...

Každopádně vedeni Střelečské pískovny dostalo v roce 1998 nové povolení k težbním pracem.Myslím na dobu 35 let.A protože se nachází v CHKO,tak se prověřoval dopad na ekologii.Možná ,že i o téhle problematice ůbytku bouřek byla vypracována studie.Nebylo by na škody ji někde dohledat a přečíst si,jestli se někdo zajmal o tento konkrétní problém.
Uživatelský avatar
dobrmanek
Příspěvky: 745
Registrován: 23 čer 2007 09:56
Bydliště: Větřkovice, 480 m.n.m, okres Opava

Myslím, že by administrátoři měli část příspěvků z tohoto tématu přesunout do nového tématu. Třeba: Zvláštnosti bouří v ČR nebo tak nějak. Ono je to celkem zajímavé čtení a kdo by to hledal v tomhle tématu Obrázek . Díííík.
Ze Slezska Vás zdraví Zbyněk Černoch
Uživatelský avatar
dobrmanek
Příspěvky: 745
Registrován: 23 čer 2007 09:56
Bydliště: Větřkovice, 480 m.n.m, okres Opava

Pokud se týká Vítkovska, tak strašně záleží na směru proudění. Jeseníky doslova přitahují bouřky, žel při příchodu bouře od západu či severozápadu se tyto vyřádí nad Jeseníky a tady zpravidla dojde pouze déšť bez bouřkových jevů nebo bouřka, která je již značně oslabená. Již se mnohokrát stalo, že bouřka přicházející od západu nad Vítkovskem zeslábla a po přejití Větřkovského údolí začala prudce růst a dál na východě její intezita dál rostla. Bouřky od jihozápadu a jihu se u nás vyznačují poměrně velkou bleskovou aktivitou a vydatnými srážkami, ale to nás nejprve musí trefit. Bouře od jihovýchodu se vyznačují nepříliš velkou bleskovou aktivitou a nepříliš velkými srážkami. Bouře z východu či severovýchodu to je uplně jina kategorie. Tyto jsou vždy doprovázeny nějakým nebezpečným jevem. Hromy, to jsou rány jak z děla, jedině tyto bouřky dokáží rozkmitat okenní tabulky. Jenže tyto bouřky jsou u nás v posledních letech na vymření Obrázek
V okolí Větřkovic vzniká velmi mnoho bouří, ale tyto se plně rozvinou někde jinde, takže tady z nich nic nemám. Nejčastější vznik je v takovém trojúhelníku mezi Větřkovicema, Kaménkou a Vítkovem samozřejmě tyto nevznikají při postupu od západu ale tvoří se hlavně od jihu či jihozápadu.
Ze Slezska Vás zdraví Zbyněk Černoch
bleskosvod
Příspěvky: 356
Registrován: 12 čer 2007 18:28
Bydliště: Praha 6-Ruzyně, Lomnice nad Popelkou

Michal Koupý:Já se na ta zkusím vypátrat co nejvíce infomací a porovnám přesná měření.
Jinak doopravdy myslím bouřky v bezprostřední blízkosti.Ne tak vzdálený...
Ale například je dokázáno,že právě v Českém ráji je udržováno mikroklima,které je právě díky pískovci daleko šetrnější než okolí.Ale ok.Teď to necháme spát a ja se pokusím o tom něco zjistit.Myslím si,že vím kde mám hledat.snad přijdu s něčím zajmavím.
Uživatelský avatar
Tomas Pucik
Člen AMS
Příspěvky: 470
Registrován: 02 čer 2007 12:57
Bydliště: Poprad, Slovensko
Kontaktovat uživatele:

Nemyslim si, ze je mozne v hociktorom z Vami uvedenych pripadov mozne fakt dokazat, ze dany lokalny faktor ma rozhodojuci vplyv na spravanie burok.

Po prve, uvedomme si, tri zakladne podmienky podmienujuce vznik burok: Instabilita,Vlhkost,Podmienujuci Faktor ( Lift). Modelacnym prvkom pre vyvoj burok je potom strih vetra. Na burku a jej vyvoj vplyvaju bezprostredne vsetky styri naraz a kazdy z nich hra velmi velku rolu! Akonahle sa burka vytvori, ovplyvnuje ju ale hlavne strih vetra a celkove prudenie v ramci amtosfery. Cize nemozno povedat, ze pri vytvoreni burok zacne lokalny teren hrat velku rolu. Preto, nahle sa rozpadavajuce burky kvoli pieskovniam a lesom su nezmysel. Je fakt, ze v situaciach so slabym strihom vetra trva stadium zrelosti niekedy sotva 30 minut. Burka sa potom rychlo rozpada.

Po druhe, burka je mimoriadne lokalna zalezitost. Ako uz tu raz bolo velmi presne pripomenute, z dialky burka casto vyzera hrozivo ( mohutna kovadlina zakryvajuca pol oblohy)...pricom samotne jadro burky uz moze byt v rozpade alebo teoreticky zabera pomerne malu plochu ktora prejde pomimo. To casto vyvola dojem, ze burka obchadza pozorovatela. Opak je pravdou, len zasiahnute uzemie centrom burky byva velmi male, zazil som situacie, kedy doslova burka zasiahla uzemie o sirke ani nie 1 kilometer!!

K jednotlivym terennym prvkom ovplyvnujucim vznik burok ( dajme tomu ze lokalny faktor moze zdvihnut instabilitu alebo vlhkost, po pripade indukovat cirkulaciu, ktora napomoze vzniku burky):

Pieskovna: absolutne ziadna moznost, ako by mohla ovplyvnit burku. Jedine ak prudke prehrievanie danej plochy v pripade toho, ak je to rozsiahly objekt by mohlo podporit destabilizaciu.

Les: Moj rozhodny nesuhlas s tym, ze brani prehrievaniu a vzniku burok. Silna evapotranspiracia z lesnych ploch by naopak mohla zvysit lokalne vlhkost a tym aj mieru podmienenej instability.

Mesto: Ak je velke, tepelny ostrov lokalne zvysi mieru instability a podpori vznik burok. Ale pamatajme, tepelny ostrov je najvyraznejsi hlavne v zimnych mesiacoch a nocnych hodinach :-)

Vrchy,Hory : Tu asi nie je o com polemizovat, pretoze hory sami o sebe indukuju cirkulaciu, ktora podmieni vznik burok, zaroven juzne svahy sa rychlo destabilizuju kvoli prehrievaniu a takisto horsky masiv dokaze pozmenit prudenie v nizsich alebo strednych vrstvach a tak vyrazne ovplyvnovat aj strih vetra. V ramci hor sa s burkami casto deju velmi zaujimave veci a vyzera ze akoby sa burky stacali na hory. Nie je to pravda, len vyvoj novych buniek sa zacne sustredovat na horskych ubociach, kedze su tu najoptimalnejsie podmienky.

Na zaver, uvedomme si, ze lokalny faktor zacne hrat vyznamnu rolu prave vtedy, ked zo synoptickeho hladiska ide o nevyznamnu situaciu. Komplex postupujucich burok tazko zastavi lokalny les, tazko podpori mestsky tepelny ostrov alebo mensie pohorie...Jednoducho ak je dynamicka situacia prevazujuca, lokalne faktory prestanu zohravat hlavnu rolu ( ale tym nemyslim, ze neovplyvnia situaciu!). Ak vsak ide o lokalne burky, miestne pohorie samozrejme zrejme bude hrat rozhodujucu rolu pri ich vzniku ALE uz nie pri dalsom vyvoji bunky :-) ( tam uz rozhoduje ten strih vetra)
Uživatelský avatar
hasi
Příspěvky: 206
Registrován: 25 čer 2007 23:00
Bydliště: Sloup v Mor. krasu (okres Blansko)

Kazdopadne at les bourku podpori nebo naopak, je mozne ze v poslednich desetiletich maji lesy na bourky stale vetsi vliv, teda pokud je pravda to co jsem slysel - ze Ceska republika je v soucasne dobe rekordne zalesnena. To zase muze souviset s rychlejsim rustem stromu vlivem zvyseneho obsahu CO2.
Uživatelský avatar
dobrmanek
Příspěvky: 745
Registrován: 23 čer 2007 09:56
Bydliště: Větřkovice, 480 m.n.m, okres Opava

hasi píše:Kazdopadne at les bourku podpori nebo naopak, je mozne ze v poslednich desetiletich maji lesy na bourky stale vetsi vliv, teda pokud je pravda to co jsem slysel - ze Ceska republika je v soucasne dobe rekordne zalesnena. To zase muze souviset s rychlejsim rustem stromu vlivem zvyseneho obsahu CO2.
Ano, plocha lesů se neustále zvětšuje a každým rokem se rozloha lesů v ČR zvětší o několik tisíc ha. Má to svá ale. ČR má taky nejzprasenější lesy v Evropě, ale o tom se moc nemluví, ono se není čím chlubit. Jestliže uvidíte např. smrkové výsadby v polohách pod 500 m.n.m, tak to je na léčebnu pro duševně choré(tam patří ti co tam smrk sadí). Smrk je typicky horská dřevina, která potřebuje dostatek srážek, chladnější klima a mohl bych pokračovat. Emma, Kyrill, různé lokální vichry či a kůrovec nebo václavka opravdu dělají svoje. Deseti tisíce ha holin, které nebudou násludujích 40 let schopny zadržet vodu apod. Mnohde je rozestup mezi stromy takový, že by jste bez problému mohli jezdit nákladním autem po "lese". Tomu se říká les? Pro lidi z města určitě, ne tak pro ty, kteří v něm jsou dnes a denně. Nejlepší nakonec. Současný stav je špatný, jenže se ještě zhoršuje a zatím se nedá říct, že by bylo vidět světlo na konci tunelu. Těch lidí, kteří se snaží prosadit změny je zatím zoufale málo.

Jestliže přijde opět nějaká tlaková níže a usadí se blízkosti ČR viz 1997, 2002, tak škody by dnes byly nesrovnatelně větší, než byly v těch letech. Lesy ztrácejí schopnost zadržet vodu. Bohužel taková je realita.
Ze Slezska Vás zdraví Zbyněk Černoch
Uživatelský avatar
Amerika
Příspěvky: 1145
Registrován: 08 srp 2007 19:30
Bydliště: Slaný

[FONT=Times New Roman][FONT=Arial]Rozestupování bouřek na příchodu a zase spojování na odstupu - to je u nás naprostá klasika. Uznávám, že to do jisté míry může ovlivnit zkreslené pozorování, ale stejně skutečná příčina musí bejt ještě někde jinde.

Co se týče lesa, tak my máme na západní a jižní straně rozsáhlé lesní plochy a jsem tedy toho názoru, že les má na bouřky vliv negativní. (Bouřka se nebusí úplně rozpadnout, ale aspoň výrazně zeslábne.) Vzduch je sice vlhký, ale jestli nejsou výstupný proudy, tak se mi zdá, že není nic platný.

Bouřky se mi vyhýbají ze všech světových stran a taky třeba tak, že když odjedu na chatu (do Bilichova), tak je zovna bouřka ve Slanym a naopak. A to mám potvrzený i od místních.

Taky je zajímavý, že vždycky když slibujou jak to bude velký, tak u nás nic neni a naopak největší bouřka co jsem zažil byla v situaci, kdy slibovali nanejvýš nějaké slabé bouřky a najednou se přímo nad náma zničeho nic vyloupla nejen bouřka, ale celá fronta s třema parádníma kouskama.

S tim "rostoucím" zalesňovánim souhlasim. Jsou to spíš jenom čísla v hektarech plochy, která je v katastrálce vedená jako les ale z pohledu ekologického je někdy lepší, kdyby tam byla jenom tráva.[/FONT]
[/FONT]
Uživatelský avatar
Tomas Pucik
Člen AMS
Příspěvky: 470
Registrován: 02 čer 2007 12:57
Bydliště: Poprad, Slovensko
Kontaktovat uživatele:

Nechapem vase ponatie burky a jej spravania. Rozostupenie burky je uplna somarina, ktora je jednoducho sposobena tym, ze burka sa neucelene obnovuje na cele gust-frontu, pricom nove bunky sa vytvaraju len na urcitych miestach. Obrázek Prosim Vas, ked uz sa venujeme tym burkam, tak sa snazme aj o trocha viacej "odborny" pochop situacie a nie len sa odvolavat na niektore veci, pozoroval som, videl som... VNIMAJTE BURKU NIE AKO OBJEKT ALE AKO SUSTAVU ATMOSFERICKYCH PROCESOV!!

Taky problem ako mate Vy, ma priemerne 99% ludi,ktori pozoruju burky. Urobime anketu a kazdy Vam potvrdi, ze jednoducho je v ramci miestnych burok pomerne bezny efekt, pri ktorom sa bunky tvoria nahodile a nie ucelene na jej cele. Kedze zo statistickeho hladiska je tento druh burkovej formacie najbeznejsi ( multicell cluster alebo tzv. zhluk), nie je sa co divit, ze podobna vec irituje kohokolvek, kto sa o burky zaujima.

K tomu lesu, opat raz a dorazne pripominam, ze les nema destrukcny ucinok na burky. Je velmi cennym zdrojom vlhkosti a podmienena instabilita je ZAKLADNOU podmienkou pre rozvoj hlbokej konvekcie. Obrázek Naviac, ake vystupne prudy potrebujete v ramci lesa?! Ak je burka raz uz vytvorena a ma dobru organizaciu, dokaze si sama cirkulaciu udrziavat, nie je potreba ?!!ziadneho vystupneho prudu?!!, ten dokaze nahradit aj postupujuci gust-front a iniciovat nove bunky. Teda, vas argument tuto nema zmysel.
Naviac, je pravdou, ze rozdielne prehrievanie roznych druhov zemskeho povrchu ma za nasledok vznik lokalnych cirkulacii, ktore mozu podporit vznik konvekcie. Nezobrali ste v podtaz aj tento faktor?

Dalej, k efektu, ze ked sa ocakavalo najhorsie, u Vas nic nebolo a ked mali byt slabe burky, boli zase silne. Skuste sa trocha viacej venovat predpovediam a dojde Vam, preco sa to jednoducho stava. Aj v situacii, kedy su podmienky mimoriadne praznive pre rozvoj intenzivnych burok, spravidla vacsina z buniek nedosiahne takej vysokej intenzity, pretoze jednoducho burka sa napriklad nedokaze poriadne rozvinut v silnom strihu vetra a pod. Dalej za slabych situacii zase moze zohrat rolu lokalny faktor a napriklad prudko zvysit mieru vlhkosti/instability tak, ze burka bude silnejsia, ako sa predpokladalo...
Uživatelský avatar
Jan Drahokoupil
Administrátor
Příspěvky: 543
Registrován: 26 kvě 2007 15:07
Bydliště: Brandýsek, okr. Kladno
Kontaktovat uživatele:

To Amerika:
Koukám, že "Brandýské oko" se rozšířilo už i ke Slanému. Tomu se říká pech. Obrázek

To Tomáš Púčik:
Tomáši, zrovna tuhle část diskuze bych na tvém místě nebral až tak vážně Obrázek. Je jasné, že většina z nás, kteří toužíme po pořádných bouřkách, bývá často frustrovaná tím, že zrovna "u mě" se nic neděje, když všude okolo bouří. Náš příběh o "Brandýském oku" asi znáš, ale je vidět, že i "kolega" ze Slaného zná něco podobného. Rozdíl je v tom, že my nad tím jen nevěřícně kroutíme hlavou, kdežto tady "Amerika" už je asi zoufalej Obrázek a snaží se pro to najít nějaké (jakékoliv) vysvětlení. Fakt , že nás tu bouřky doslova obcházejí, je téměř nepopiratelnej. V archivu bych našel celou řadu animací, nad kterými člověk nestačí žasnout, s jakou precizností se nám silnější jádra vyhybají. Až pak člověka napadne, že to musí mít nějaký jiný důvod než jen náhodu (nahodilý/chaotický vývoj multicel).
Uživatelský avatar
Michal Geryk
Člen AMS
Příspěvky: 1442
Registrován: 30 kvě 2007 05:50
Bydliště: Přerov - centrum, 209 m.n.m.
Kontaktovat uživatele:

Nezbývá než důvěřovat mapě v novém Atlase podnebí Česka. Třeba můj Přerov leží v oblasti, kde je bouřek podprůměrně a tato oblast "leze" na sever na Olomoucko a Nízký Jeseník. Naopak jižně od Přerova (Hostýnské vrchy a okolí) má bouřek nadprůměrně. Těmi bouřkami myslí mapa počet dnů s bouřkou blízkou i vzdálenou.

Praha je na tom s počtem dnů s bouřkou lépe... Mapu nemám před sebou, ale jen částečně "v hlavě", protože jsem v práci...

Ještě prosím Skywarňáky o vysvětlení či spekulaci, proč na Lysé hoře v Beskydech výrazně ubývá počtu dnů s kroupami - viz opět nový atlas.

Atlas podnebí Česka stojí 700 Kč, ale neváhal bych s koupí.
Z rozhraní Hornomoravského úvalu a Moravské brány zdraví Michal.

kamera videa fotografie
Skype: geryk.michal
Uživatelský avatar
Tomas Pucik
Člen AMS
Příspěvky: 470
Registrován: 02 čer 2007 12:57
Bydliště: Poprad, Slovensko
Kontaktovat uživatele:

Obrázek
RE: gerykm
Mozem sa spytat, s cim ste porovnavali data z Atlasu podnebi CR? Podla akych zdrojov ste usudili, ze pocet dni s krupami klesa?
Uživatelský avatar
Michal Geryk
Člen AMS
Příspěvky: 1442
Registrován: 30 kvě 2007 05:50
Bydliště: Přerov - centrum, 209 m.n.m.
Kontaktovat uživatele:

Tomas Pucik píše:Obrázek
RE: gerykm
Mozem sa spytat, s cim ste porovnavali data z Atlasu podnebi CR? Podla akych zdrojov ste usudili, ze pocet dni s krupami klesa?
Já jsem to neporovnával s ničím. Přímo v novém atlase je graf, kde na vodorovné ose jsou roky a na svislé počty dnů s kroupami. Je tam jasně znázorněná tendence snižování počtu dnů s kroupami, ale nemám atlas před sebou. Otázkou je, jak moc poctivě se zaznamenávají padající kroupy... Naopak u nížinné stanice Doksany je graf prakticky neměnný, protože výskyt krup je malý.
Z rozhraní Hornomoravského úvalu a Moravské brány zdraví Michal.

kamera videa fotografie
Skype: geryk.michal
Uživatelský avatar
Tomas Pucik
Člen AMS
Příspěvky: 470
Registrován: 02 čer 2007 12:57
Bydliště: Poprad, Slovensko
Kontaktovat uživatele:

Obrázek
Tak na toto som prikratky. Nenapada ma nejake logicke vysvetlenie pre tak prudky pokles. Jedina moznost v ramci ludskeho chybovania by bolo, ze kedysi brali pozorovatelia za krupy aj javy, ktore krupami neboli ( snehove krupky, snehove zrna a pod.) Dalej zalezi tiez na tom, ci stanica kedysi bola v 24 h prevadzke a ci teraz viacej funguje na automatike, ktora nedokaze typ zrazok poriadne rozoznat.

Ak by sme vsak vylucili chybu ludsku ci technicku a dajme tomu sa neznizuje pocet krup v prilahlej nizine...Obrázek ehm, nerozumiem tomu.
Uživatelský avatar
storm_ice
Příspěvky: 1448
Registrován: 23 led 2008 09:50
Bydliště: Teplice-Trnovany 227 m n.m.
Kontaktovat uživatele:

Tomas Pucik píše: ... VNIMAJTE BURKU NIE AKO OBJEKT ALE AKO SUSTAVU ATMOSFERICKYCH PROCESOV!!

Určitě, třeba u nás se bouřky rodělují občas při postupu ze západu, ale stejně tak i vznikají při tomto směru, záleží na dané situaci. Někdy stačí, že okolní bouřky "vyberou" teplejší vzduch, no a pak to i tady chcípne, i když to předtím vypadalo slibně Obrázek Jinak je téměř jasný, že si tu většina z nás bude stěžovat, jak nás to pořád míjí Obrázek
Uživatelský avatar
storm_ice
Příspěvky: 1448
Registrován: 23 led 2008 09:50
Bydliště: Teplice-Trnovany 227 m n.m.
Kontaktovat uživatele:

Tomas Pucik píše:Obrázek
Tak na toto som prikratky. Nenapada ma nejake logicke vysvetlenie pre tak prudky pokles. Jedina moznost v ramci ludskeho chybovania by bolo, ze kedysi brali pozorovatelia za krupy aj javy, ktore krupami neboli ( snehove krupky, snehove zrna a pod.) Dalej zalezi tiez na tom, ci stanica kedysi bola v 24 h prevadzke a ci teraz viacej funguje na automatike, ktora nedokaze typ zrazok poriadne rozoznat.

Ak by sme vsak vylucili chybu ludsku ci technicku a dajme tomu sa neznizuje pocet krup v prilahlej nizine...Obrázek ehm, nerozumiem tomu.



hmm napadla mě teplota ... ve zkratce na jaře na padání krup stačí "normální bouřka" při zemi je teplo, ale o něco výše dost zima aby se tam udržely i malé kroupy. V létě by to bylo podobé, jen je ta hranice víš a i při silnějších bouřkách je možná dost teplo aby padaly menší kroupy např v každé 3-4 bouřce. Samozřejmě dalším faktorem je, co bylo psáno ... pozorování + záměna krupek za kroupy ... určitě by to chtělo o tom více info o daném problému, takhle to budou spíše jen dohady
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
Administrátor
Příspěvky: 1149
Registrován: 30 kvě 2007 13:41
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.
Kontaktovat uživatele:

Z jednoho úhlu pohledu není minutí bouřkou na škodu - protože ne vždy je žádoucí mít zdevastovanou zahradu krupobitím, střechu utrženou větrem a zaplavený sklep Obrázek Pokud se zaměříte na pozorování bouřkové oblačnosti, tak snad s výjimkou tromby/tornáda a jevů vázaných na sestupné proudění je podle mě výhodnější sledovat bouřku z větší vzdálenosti než se nacházet přímo pod ní. Osobně jsem nejhezčí celkové snímky Cb pořídil na vzdálenosti v průměru desítek kilometrů a detaily též z větších vzdáleností.
Samozřejmě pokud projde jádro ve větší vzdálenosti od místa pozorování, těžko se pak měří např. změny teploty, vítr, srážky atd.
Odpovědět

Zpět na „Bouřky a konvektivní jevy“