Bouřky "Čechy x Morava (Slezsko)"...

[Michal Geryk]

Ale co do bouřek, když se tak koukám na výhledy na další týden, tak vidim že tady až na ojedinělé výjímky jen tak nic nebude, za to na Moravě to podle GFS vypadá, že se bouřek nebudou moct dopočítat. Holt jsme si všechno vyž*ali v březnu a teď za to musíme pykat s tučnýma úrokama.

No nevim, jestli se u těch 2 bouřek dá použít slovo "vyžrali si", ale se zbytkem souhlasim. Včera se podařilo propašovat jednu zakuklenou proMoravskou frontu s krycím názvem "Západ", při dnešní frontě jsme si už ani nedělali iluze a na další dny už to vapadá čím dál tím hůře. Jen Aladin nám občas naslibuje 3 dny dopředu nějakých 20 mm a pak to hned v další předpovědi stáhne na nulu a dá to na Moravu, kde to samozřejmě už vyjde...

Já jsem známý svým pesimismem stran bouřek, ale věčné dohadování kdo má více bouřek mně přijde komické...
Zde je přehled rozmístění blesků dle CELDN od 1. března 2010 (velmi zjednodušeno, nebral jsem ohled na ojedinělé výboje):

14.3. stř. + V Čechy
21.3. JZ Čechy
26.3. SZ polovina Čech
27.3. JZ Čechy
28.3. S Čechy
30.3. Z Čechy
4.4. Vysočina
10.4. SV Čechy
13.4. sever stř. Čech
15.4. Z Slezsko
16.4. JV Morava
18.4. J Čechy
19.4. stř. Morava
20.4. SV Čechy, stř. + J Morava
26.4. Vysočina, J Čechy, JV Morava
30.4. J Čechy, Vysočina, SZ Morava
1.5. Morava, V Slezsko

Samozřejmě samotné výboje ještě neurčují "kvalitu" bouřek.
Tak kde je více nebo méně bouřek... V globále to občas vypadá, že tam a tam je bouřek více než jinde, ale z pohledu každého jednotlivce to vypadá úplně jinak. Např. na Moravě jsou četné bouřky (pohledem z Čech), ale třeba já na stř. Moravě žádnou bouřku přesto nezaznamenám...

Loni v Radostovicích nám promítal Petr Novák z ČHMÚ mapu sumace výbojů za období 2002 až 2008. Výsledek? Jednoznačně dominují střední, JZ, SZ, S Čechy a okolí Beskyd. Nejméně zaznamenaných výbojů bylo na jihu Vysočiny a Moravy, v Moravské bráně, ve stř. části Slezska.
Ale je to jednak krátká doba na dělání závěrů, navíc území ČR pokrývají různě kvalitní detektory (ČR + okolí) - zjednodušeně čím víc na východ, tím menší úspěšnost zachycení výbojů, hlavně CC.
Atlas podnební Česka má mapu rozložení bouřek úplně jinou - tam z nížin vede Praha, J Čechy, JZ Morava, V a JV Morava...

Tož tak...

[Amerika]

Já tedy svoje tvrzení ohledně bouřek na Moravě a ne v Čechách zakládám hlavně na radarových odrazech, aspoň co jsem si vědom. A také podle zpráv o škodách a silných bouřkách, které pocházejí z médií. O bleskách tedy nemohu spekulovat, a tvrdit, že na Moravě je víc jen na základě předchozích informací.

Atlas podnebí a podobné mapy o tomhle myslim vypovídají velmi hrubě. Někde se nerozlišuje vůbec intenzita bouří, ale jen počet.
V současné době už ale nezastávám teorii čistě "Morava X Čechy", ale viděl bych to už trošku složitější. Nebude v tom už jenom Morava, ale určitě i Vysočina, nebo pomezí Čech a Moravy. Navíc alespoň v posledních letech to vypadá, že "Álej" začíná už v jižních Čechách - v jejich východní polovině navazující na Vysočinu.

Co by mně opravdu přesvědčilo o rozložení bouřek a jejich intenzity, by bylo vyhodnocení radarových snímků ze všech bouřkových situací, řekněme za posledních 10 let. Řešila by se každá bouřka, (nebo odraz) která by nabyla řekněme alespoň oranžové barvy. Všechny odrazy s vyšší intenzitou by se pak přičítaly s vyšším koeficientem, anebo do další série map popisujících oblasti bouřek s vyšší intenzitou. Musel by se na to udělat nějaký softvér, pak už by to ale šlo velmi rychle a přesně. Problém by byl ale asi s vyšší citlivostí v okolí radarů. To by se muselo ještě upravit podle dat ze srážkoměrů.

Každopádně výsledkem by byla velmi přesná mapa rozložení bouřek v ČR, čímž by žádný stormchaser nepohrdnul. Já bych si tedy takovou mapu koupil i radši, než celý atlas podnebí. Asi to nikdo hned tak dělat nebude, ale možná by si to někdo mohl zvolit jako téma diplomky...

[David Rýva]

Já tedy svoje tvrzení ohledně bouřek na Moravě a ne v Čechách zakládám hlavně na radarových odrazech, aspoň co jsem si vědom. A také podle zpráv o škodách a silných bouřkách, které pocházejí z médií.

Co se týká zpráv médií tak ignoruj zprávy z Prahy, bo tam trochu zaprší, nateče kaluž do obchoďáku a hovoří se o bouřce desetiletí...

Jinak je pravda, že alespoň co do průměrné hustoty blesků CG na km2 je na tom nejlépe SZ Čech a nejhůře J Morava, kde "vede" JV okraj vysočiny ad okolí Třebíče a spol. Radarově nevím...

[Tomáš Psika]

Co by mně opravdu přesvědčilo o rozložení bouřek a jejich intenzity, by bylo vyhodnocení radarových snímků ze všech bouřkových situací, řekněme za posledních 10 let. Řešila by se každá bouřka, (nebo odraz) která by nabyla řekněme alespoň oranžové barvy. Všechny odrazy s vyšší intenzitou by se pak přičítaly s vyšším koeficientem... Musel by se na to udělat nějaký softvér... Problém by byl ale asi s vyšší citlivostí v okolí radarů. To by se muselo ještě upravit podle dat ze srážkoměrů.

Drobně normalizovat odrazivost podle vzdálenosti od radaru je jistě dobrý nápad. Ale srážkoměry bych do toho kvůli jednoduchosti nepletl. Jsou jen málo vypovídající. Jak ale pořešit to, že radary obyčejně přestanou pracovat bezprostředně před výskytem těch nejvýznamnějších bouřek . V neposlední řadě nelze opomenout takovou menší drobnost - že vlastně nejsou k dispozici ani ta data.

[Tomáš Psika]

Trochu jsem teď popřemýšlel o metodice, kterou bych si uměl představit jako docela věrohodnou při srovnávání intenzity významných bouří. A to víceméně i nezávisle na ročním období. A bylo by po debatě!

Z radiolokačních dat za několik posledních let (od roku 1993) by se vytvořila tabulka maximálních odrazivostí vyšších než definovaný práh (40-48 dbZ). Záznamy by byly odstupňované dle nejkratších intervalů měření. Po statistickém zpracování by se do referenční tabulky po hodinových intervalech přenášely hodnoty maximální odrazivosti určené např. posledním decilem. A pak už by následoval při zpracování jednotlivého záznamu jednoduchý algoritmus:

1. V radiolokačních datech (MAX Z) identifikuj místa s odrazivostí vyšší než uvádí referenční tabulka.
2. Zjisti horní hranici radioecha (ECHO TOP) v takovém místě.
3. Na základě dvou nejbližších aerologických měření zařaď do evidence záznam pokud horní hranice radioecha přesahuje tropopauzu o určitou relativně k výšce troposféry určenou míru.

Pro hodnocení intenzity bouřek by se už jen vytvořila několikastupňová stupnice dle hodnoty max. odrazivosti a míry přestřelení tropopauzy.

Metoda nepředpokládá statisticky významný výskyt oblačnosti nesouvisející s konvekční činností ve výškách významně nad tropopauzou!

Výhodou metody je hlavně to, že by na výpočty stačil i průměrný kancelářský počítač. Referenční tabulka by se sice pár desítek minut nebo hodin počítala (ale jen jednou!), ale posouzení jednotlivého záznamu z radaru a aerovýstupů by už bylo otázkou zlomku vteřiny. Vytvořit skripty pro generování grafických výstupů v podobě map a případně webové rozhraní kde by si uživatel zadával čas odkdy a dokdy chce vytvořit mapku - to už by asi byla víceméně sranda.