Změnit velikost textu   Verze pro tisk

Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Diskuze o silných bouřích v historii.

Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod Tomáš Prouza » 16 úno 2009, 12:45:33

Podařilo se mi získat další záznamy o meteorologických a hydrologických extrémech v našem regionu, a to dokonce i v 18. století. Přepisy jsou doslovné, včetně případných chyb. Kurzívou v závorkách jsou moje dodatky (převody jednotek, poznámky, teorie). Totožný text je zveřejněn i na fóru amatérské meteorologie.

17. červenec 1736

Roku 1736 dne 17. Juli (července) v noci přišla velká povodeň, která v Bohuslavicích 2 chalupy strhla, zde v Úpici vzala panskou kulnu a konírnu, u mlýna Ludrova chlívy s dobytkem, most velký a rubený plot u děkanské zahrádky. Pobrala velkomlynářce Dorotě Ludrové panské konírny, kůlnu, chlévy s pěti kusy dobytka.

Rok 1740

L.P. 1740 dne 9. Januari (ledna) začalo tak velice mrznout po 3 dni, že v ledu ptactvo pomrzlo. Taky v tom roce se opozdily žně, teprve se nejvíce klidilo obilí po sv. Bartoloměji (konec srpna) v tom týdnu nebo se opozdily (žně) skrze nečasy. Obilí staré platilo 3 zl. a nové 22 zl. Na podzim pomrzlo ovoce, ještě nebylo dozralé, jabka, hrušky a slívy neb jest na stromy napadl sníh. Dne 20. Decemb. (prosince) bylo veliké povětří a při tom též velké rozvodnění, tak že od těch dvou živlů velikých škod povstalo, stavení a stromoví se vyvracelo.

10. června 1829

L.P. 1829 dne 10. června přišla ze Sněžných hor tak veliká voda, že se po Poříčí všady rozlila a trvala v jedné míře 20 hodin. Nadělala veliké škody u našeho městečka, neb proti Velbabě na Závodí utrhla kus obce as pro tři věrtele a pryč vzala, kterážto správa na řece několik let stála.

Jaro/léto 1842

Počasí roku 1842 bylo smutné, poněvadž od jara až do pozdního léta nepršelo a následkem sucha polní plodiny, zejména brambory a tráva nevyrostly. Malé potoky a studně vyschly docela, takže se voda pro potřebu přivážela z daleka. Z nedostatku píce byl dobytek tak levný, že 1 libra masa stála 3 kr.

21. srpna 1842

Dne 21. srpna (1842) snesl se nad okolím Radče prudký liják, podobný průtrži mračen, který se rozšířil na zdejší předměstí Podrač a způsobil zde veliké škody. Dravý proud hrnul sebou kameny 2 – 3 centy těžké (více jak 150 kg), potrhal břehy, rozryl silnici i pěšiny, kdež povstaly díry hluboké 6 – 8 střeviců (1,8 - 2,5m) a voda sebrala 3 lávky. Z Radečky hnala se voda s kamením a štěrkem do řeky, kdež se kamení hromadilo, dále na Závodí, kdež poškodilo cestu k Suchovršicům. Škody dala vrchnost vyšetřiti, načež přikvačeno k opravám, jež vyžádaly si nákladu 310 zl. Především byl potok Radečka vyčistěn, pak zřízeny nové 3 lávky, vyštěrkována silnice a postavena v délce 98 sáhů (185 m) u potoka u silnice tarasní zeď ve výšce 2 střevíců 3 coule (cca 70 cm) a v síle 1 střevíce 6 coulů (cca 45 cm), aby na příště voda nepoškodila silnici.

19. června 1843

Rok 1843 stal se památným povodní záhubnou v údolí, kteráž protéká potok do Úpy padající při šesti vesnicích: Lhotě Zákostelecké, Olešnici, Lhotě Řešetově, Studnici, Třtici a Zliči. V pondělí 19. června 1843 po 20 stupňovém vedru (nejspíš Reamurovy stupnice, což je 25°C) 5. hodinou po polední přihnala se bouře s deštěm od západu do hrabství Kladského. Avšak po dvou hodinách zpět se vrátila při hřmění a blýskání. Mračna zkázonosná hrnula se v skoku trhavém od severu k jihu, an oblak vyšší od jihu k severu zvolna plynul. Čára dělící je šla od Žernova ke Lhotě Řešetově. Po chvíli začaly se vířiti v kotouče obojí mraky hnědosivé, váleti se přes se a k zemi nížiti, an dole panovalo mrtvé ticho, ptáčka tu nebylo slyšeti ani viděti, i psík se úzkostně k nohoum mým vinul. A již opodál k severu od Bohušína ozývá se hučení a tření v oblacích, silné proudy víchrové otřásají stromovím, krůpěje velké prolétají, obzor nebeský zahaluje se příkrovem záhubou obtěžkaného mračna – obloha jakoby se protrhla a kroupy ledové, co ořechy lískové ba i malé vlaské sypaly se dolů, zničena tu na mnoze úroda na polích i v zahradách, na to lijavec hustý celou téměř hodinu trvající zaplavil údolí a když se byly po hodině desáté hráze rybníků pode Lhotou a Olešnicí protrhly, voda na 4 – 6 loket (až 3,5 metru) údolí pokryla, o půl noci dovršena hrozná zkáza a spoušť.
Velmi zajímavý popis oblačnosti.

17. července 1882

Dne 17. července t.r. (1882) v poledne postihlo zdejší krajinu krupobití a politování hodná živelní pohroma následkem povodně. V Havlovicích padlo něco málo krup, zato však Malé a Velké Svatoňovice zakusily toho zla měrou největší. V Malých Svatoňovicích na nádraží vytloukly kroupy mnoho oken, přádelna tamtéž musila přestat pracovat, neboť všechna okna se vysypala. V tu dobu řádila bouře spojená s krupobitím a následek toho byl, že v noci ze 17ho na 18ho července přivalila se velká voda, která mnoho škod nadělala. Průtržemi mračen a ještě více zaplavením na břehu Úpy ležících obcí bylo mnoho chudých obyvatelů krkonošského pohoří v několika hodinách těžce poškozeno, jejich obydlí prudce ženoucím se proudem zbořena, polní plodiny, louky a zahrady zničeny. Nejvíce vodou tou poškozeny jsou osady v Krkonoších. Dunkenthal (Temný Důl) jest úplně zatopen, řečiště zaneseno a řeka proudí osadou. Kde jaké dříví, vše voda vzala, takže se škoda může na mnoho tisíc páčiti. Nejvíce dříví zůstalo ležeti u Zliče a České Skalice. Také mnoho mrtvol a dobytka vytaženo. Obilí a plodiny kolem břehu Úpy blátem a mazem jsou zanešeny a tím naděje na bohatou žen zničena. Brambory, které blátem a bahnem zanešeny byly začaly hned černati a hníti. V Havloviích o vodě se zvědělo teprve kolem 2. hodiny v noci, ač v Úpici o 10. hod. dostali telegrafickou zprávu z Trutnova, že přijde velká voda. Snad poslali posla se zprávou, ale posel nedošel ani ku škole. Na horním konci obce Havlovické musil někdo zprávu podat, protože tam již o 11. hodině o vodě věděli a také se stěhovali. Voda stála až do bílého rána. Podobná povodeň nebyla zde od r. 1849.

Velká povodeň na řece Úpě 29. a 30. července 1897

Vzdor nepříznivému jaru slibovalo osení ozimní roku 1897 vydatnější žeň než léta předešlá, i šlo jen o to, aby počasí příznivé v čas žní popřálo hospodáři úrodu dobře skliditi. Bohu žel, nastal právě opak toho. Zrovna když doba žní se přiblížila, nastalo počasí deštivé, požaté obilí zůstalo na polích 10 – 14 dní. Nejbolestnější katastrofa nastala však ve čtvrtek a pátek 29. a 30. července, tyto dny zůstanou v bolné upomínce na dlouhá léta všem obyvatelům v poříčí Úpy a Labe.

V úterý, 27. dalo se do deště a pršelo téměř nepřetržitě do pátka ráno 30. července. V horách krkonošských snesly se hrozné průtrže mračen ve čtvrtek odpoledne a večer a způsobily povodně takové, že nejsou podobných pamětníky nejen nejstarší obyvatelé krajin těch, ale ani analy živelních pohrom nevypravují o takových povodních. Jmenovitě s katastrofami r. 1858 a 1882 nelze podle rozsahu a velikosti povodně tuto srovnávati.

Ve čtvrtek odpoledne stoupla Úpa do značné výše, stoupání to však zůstalo normálním a odpoledne voda zase opadla, bylo to však na krátko, po 6té hodině odpolední stoupala voda opět sice jen zvolna, ale neustále.

Když stoupání do 9té hodiny večerní neustalo, bylo lze již předvídati, že neustane-li co nejdříve, očekávati lze velkou povodeň, jako bylo v roce 1882.

K 11té hodině v noci došel starostenského úřadu zdejšího telegram c.k. okresního hejtmanství Trutnovského, jímž se oznamovalo, že v Maršově, Vrajtě (Freiheit) (Horní Maršov a Svoboda nad Úpou) a Trutnově vystoupila voda následkem průtrže mračen v horách na 2 m a že činiti třeba veškerá ochranná opatření proti nebezpečenství povodně. Hned byli do všech přibytků na Závodí, jimž nebezpečí povodně hrozilo, vyslání městští strážníci nebo hasiči, kteří byli na kvap z příbytků neohrožených vzbuzeni. Rovněž vyslán posel na Sychrov a do Havlovic, aby na blízké hrozivé nebezpečí upozornil. Do Havlovic se však pro velkou vodu dostati se již nemohl.

V hostinci Antonína Vacka č. 235 byli shromážděni hasiči a několik občanů starších i mladších, kteří dobrovolně si uložili probdíti celou noc, dokud povodeň nepřejde a poskytnouti pomoci, kde bude třeba. Déšť stále se jen lil a voda stoupala. Po 11té hodině vzbuzovala Úpa oprávněnou obavu, že přijde příval neobyčejný, jemuž nebude lze čeliti a stoupání neustávalo, ba naopak v urychlené míře postupovalo. Na hladině vodní pozorovati bylo různé odplavené dříví, jako klády, polena, ploty, lávky a mosty, jehož množství větším a větším se stávalo.

Největší spousty vod přihnaly se po půlnoci a tu nastala jich zhoubná činnost. Mnohá dřeva, ponejvíce vyvrácené kmeny, zarazila se na obecní lávce u sv. Jana, starobylé to a význačné památce v městě našem, vedoucí na Velkou Závoď a postavené r. 1824. Bylo se obávati, že lávka podlehne prudkému návalu rozzuřených vod a tíži nakupeného dříví, proto dali se hasiči neohroženě do uklízení jeho, ale všecko úsilí ukázalo se býti marným, dříví nakupené nabývalo větších a větších rozměrů a o 3tí hodině ranní povolil pilíř blíže k ostrovu a s ním zřítila se celá lávka do dravých proudů , jen podlaha s trámy ji nesoucími na straně pravé k prvnímu pilíři zůstala, aby ještě hodinu vzdorovala. Bylo několik minut po 4té hodině, když i druhý pilíř povolil a lávka úplně zmizela, slouživši účelu svému od r. 1704, kdy byly pilíře vystaveny, a vzdorovavši za ten čas různým povodním a přívalům ledu, vzala touto povodní úplně za své.

Mezi tou dobou voda stále stoupala a nabyla největší výše mezi 4tou a 5tou hodinou ráno, kdy dostoupila výše 3,5 až 4 m. S rozedníváním jevil se pozorovateli pohled úžasný, ale velice truchlivý. Celé údolí Úpské podobalo se jezeru, jehož středem dravý proud unášel předměty všeho druhu, stromy, různé kusy nábytku, klády, prkna, soudky, síta apod.

Údolí Úpské bylo zde v celé své šířce od domu č. 110 až po Stráň a Skalku pod vodou, ostrov úplně zaplaven a domy na Malé i Velké Závodí kolkolem vodou obklíčeny. Před Úpicí předstoupila voda okresní silnici hned u pole Fel. Liebicha, parcela 1226 a zaplavivši ji celou až k cestě na Závoď vedoucí, hnala se mohutným proudem po pozemcích zde ležících...

15. července 1907

Červencová povodeň t.r. (1907) byla značně velká, největší po známé povodni v roce 1897. Největší výšky dosáhla dne 15. července o 2. hodině ranní, kdy na vodočtu v České Skalici ukazovala 107 cm. Při tomto stavu vody teklo 118 m3 za vteřinu (průměrný průtok Úpy je zde kolem 7 m3/s). Jakmile klesla velká voda, vykonala se pochůzka po upravených říčních tratích.

30. - 31. prosince 1925

Po nastalých deštích a oblevě v době vánoční r. 1925 naplnil se rybník ve Velkých Svatoňovicích vodou. Tlak vody byl příliš silný, takže stavidlo se prolomilo a voda s velikým hukotem se valila a zatopila v dolní části obce stavení ležící při potoce. V Zálesí rozvodněný potok přetékal přes silnici, takže provoz tím váznul. Také obyvatelé části Sychrova, bydlící v sousedství jindy tichého potoka „Rtyňky“ dožili se v noci mezi dny – středa 30. a čtvrtek 31. prosince 1925 zatopení vodou, která však záhy polevila.

17. červenec 1927

V noci s neděle 17. července 1927 na pondělí snesl se nad Žaltmanem tak prudký lijavec, že v krátké době valily se se svatoňovických strání spousty vod. Úroda s polí smetena, silnice a cesty zaneseny. místy rozryty a vymlety, ploty provaleny. Voda vnikla do stavení, strhala můstky přes potok, zanesla kal a kameny na níže položená místa, takže ráno užaslým divákům naskytl se hrozný obraz zkázy. V Zálesí, kdež se příval vod z Batňovic, Malých a Velkých Svatoňovic srazil, odnesl proud mostek k továrně Bratří Rudolfové, kam vnikla voda do vysoko položených místností a poškodila stroje i zboží. Na silnici před továrnou proudila voda ¾ metru vysoko, takže byla na čas přerušena doprava k nádraží. U hostince Václava Hofmana v Zálesí byla stržena kolna s nářadím. V Úpici na Sychrově vystoupil v krátké době potok Rtyňka ze břehů a proměnil přilehlé ulice, zvláště ulici Záleskou, v řečiště, kterým valil se dravý proud vody, jež vnikala do přízemních příbytků spících, nic netušících občanů. Povodeň rychle postupovala a strážník stěží mohl probudit několik lidí. Nebylo pomýšlení na záchranu nábytku a jiného majetku, mnohý s velkou námahou zachránil holý život. Byl to bolestný pohled, když překvapení nešťastníci vynášeli z domů nemocné osoby a děti, pro které nebylo místa úkrytu, neboť proudy vody lily se dále z oblohy. Jelikož pohroma zasáhla čtvrť dělnickou, byla škoda tím bolestnější.

Kdo četl pozorně, skoro by řekl, že 17.7. je v našich končinách rizikový den :twisted:
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
Administrátor
 
Příspěvky: 1139
Registrován: 30 kvě 2007, 13:41:06
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod David Rýva » 20 úno 2009, 21:54:42

Moc pěkný přehled Tomáši. ;)
Kolín-Zálabí
Radarové oddělení ČHMÚ, Praha-Libuš
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Amatérská meteorologická společnost o.s.
ESTOFEX - European storm forecast experiment
http://www.youtube.com/skywarncz
Uživatelský avatar
David Rýva
Člen AMS o.s.
 
Příspěvky: 623
Registrován: 30 kvě 2007, 15:40:11
Bydliště: Kolín-Zálabí/ Praha

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod Tomáš Prouza » 20 úno 2009, 22:14:16

No, pokud bych překonal svou lenost, tak kromě tohoto a zápisů z naší obecní kroniky http://www.velkesvatonovice.cz/pocasi.htm mám ještě cca 300 zápisů zhruba od roku 1850 z kronik Pece p. Sněžkou, Velké Úpy, Batňovic, Dvora Králové n.L, Úpice, Trutnova - jenže ve formě opisů z archivu. Takže bych to nejříve musel přepsat do elektronické podoby.
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
Administrátor
 
Příspěvky: 1139
Registrován: 30 kvě 2007, 13:41:06
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod David Rýva » 20 úno 2009, 22:24:26

Tomáš Prouza píše:No, pokud bych překonal svou lenost, tak kromě tohoto a zápisů z naší obecní kroniky http://www.velkesvatonovice.cz/pocasi.htm mám ještě cca 300 zápisů zhruba od roku 1850 z kronik Pece p. Sněžkou, Velké Úpy, Batňovic, Dvora Králové n.L, Úpice, Trutnova - jenže ve formě opisů z archivu. Takže bych to nejříve musel přepsat do elektronické podoby.

woow 300zápisů jo? Tak to by bylo zajímavý ale chápu, že na přepisování je to fakt šílenost. :D
Kolín-Zálabí
Radarové oddělení ČHMÚ, Praha-Libuš
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Amatérská meteorologická společnost o.s.
ESTOFEX - European storm forecast experiment
http://www.youtube.com/skywarncz
Uživatelský avatar
David Rýva
Člen AMS o.s.
 
Příspěvky: 623
Registrován: 30 kvě 2007, 15:40:11
Bydliště: Kolín-Zálabí/ Praha

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod Tomáš Prouza » 20 úno 2009, 22:26:27

Já to už přepsané měl, jenže mě pak odešel HDD a záloha jasi nebyla. No teoreticky mě napadlo, že bych to mohl naskenovat a udělat z toho nějaký balíček...
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
Administrátor
 
Příspěvky: 1139
Registrován: 30 kvě 2007, 13:41:06
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod storm_ice » 22 úno 2009, 19:31:05

Tomáš Prouza píše:Já to už přepsané měl, jenže mě pak odešel HDD a záloha jasi nebyla. No teoreticky mě napadlo, že bych to mohl naskenovat a udělat z toho nějaký balíček...


heh nj .... Tomáš a jeho zálohování (radši připomenu zazálohovat amat.počasí :lol: ) jinak pěkná práce, docela by mě zajímalo, jestli něco podobného je i u nás ... jikak určitě by to šlo dát do obrázků jako "pdf" ale to už poraděj zkušenější ;)
Uživatelský avatar
storm_ice
 
Příspěvky: 1448
Registrován: 23 led 2008, 09:50:49
Bydliště: Teplice-Trnovany 227 m n.m.

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod Tomáš Prouza » 11 dub 2010, 08:26:48

Meteorologické extrémy v písemných pramenech města Úpice

1533, 20. listopadu - silný vichr zničil kostelní věž
1649 - velké krupobití při žních
1718 - veliká vánice a mrazy, v létě 8 týdnů nepršelo
1736, 17. července - povodeň
1740 - "v lednu mrzlo tak, že ptáci pomrzli v letu", v létě povodeň
1799 - extrémní mrazy ("v celých Čechách panovala krutá zima, jakou nepamatovali po předešlých 400 let")
1829, 10. června - povodeň
1834, 1. ledna - mohutná vichřice, vyvráceno na 300 stromů
1842, 21. srpna - přívalové srážky a povodeň
1843, 19. června - přívalové srážky, povodeň
1848 - vichřice (blíže nedatováno), poškozena střecha radnice, vyvráceny stromy
1858 - povodeň
1859, 23. července - mohutná bouře s vichřicí a silnou el. aktivitou (odnesené střechy, vyvrácené stromy)
1864 - mrazy v červenci (zelenina a brambory zmrzly)
1868, 7. prosince - vichřice, strhala střechy a způsobila škody v lesích
1869 - zima byla tak mírná, že žáci do školy bosi chodili
1873 - suché období mezi 22.6. a 10.8.
1882, 17. července - krupobití a povodeň
1892, 11. června - silná bouře
1893 - v lednu -25°C
1893, 6. května - sněžení
1897, 30. července - historicky největší povodeň na Úpě
1901, leden - bouřky a přívalové srážky
1902, září - mrazy poškodily úrodu
1903, 18.-20. dubna - napadl metr sněhu
1904, 15.5 až 6.8. - sucho
1907, 15. července - povodeň
1916 - velmi mírná zima ("příroda snad sama chtěla ulevit vojákům v poli")
1917 - tuhá zima, sněžení do dubna
1918 - sněhová kalamita, 3 metry sněhu, kolaps železniční dopravy
1922, leden - povodeň na Rtyňce
1927, 17. července - povodeň na Rtyňce po přívalovém dešti na Jestřebích horách
1928, 15. dubna - sněžení, na podzim (nedatováno) povodeň na Úpě
1929, leden - únor - arktické mrazy (-20°C až -30°C)
1929, 4. července - bouře s vichřicí, stržené střechy a polámané stromy
1947 - sucho
1957, 7. května - sněžení na rozkvetlé stromy
1962, únor - březen - opakované vichřice
1997, 3. července - přívalové srážky s krupobitím
1997, 7. července - povodeň na Úpě
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
Administrátor
 
Příspěvky: 1139
Registrován: 30 kvě 2007, 13:41:06
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod Tomáš Prouza » 26 pro 2010, 18:35:47

Meteorologické extrémy v písemných pramenech obce Batňovice

1822, 26. července - vichřice

R. 1822 dokončena byla stavba kostela, která započala r. 1784. Vichrem 26. července poškozená okna byla opravena a sedadla pro kostel zhotoveny.

1843, 19. června - povodeň

19. června byla v Zálesí velká povodeň, zničíc stodolu u č. 2, světnici v č. 4 a stodolu u čís. 13. V Úpici 5 domů.

1864, 1. až 25. ledna - arktické mrazy

Od 1. až do 25. ledna velká zima a přes 26 stupňů dle Reaumira stoupila.

1866, 21. května - pozdní sníh

21. května na svatodušní pondělek mnoho sněhu napadlo.

1866, 6. září - povodeň

6. září velká vichřice s povodní v Zálesí byla.

1868, 28. června - krupobití

28. června dopoledne bylo zde velké krupobití.

1868, 7. prosince - vichřice

7. prosince odpoledne velká vichřice

1875, 29. srpna - úder blesku

29. srpna právě o zdejší pouti odpoledne zapálil blesk 2 domky ve Rtyni.

1876, duben až květen - povodně

2. dubna, 22. dubna a 2. května velké povodně zde byly.

1880, 4. března - povodně

4. března velká povodeň (a 1881 opět 8. a 10. března též byly velké povodně).

1882, 17. července - povodeň

17. července odpoledne velká povodeň

1886, 22. července - povodeň

22. července průtrž mračen a z toho velká povodeň

1887, 22. května - pozdní sníh

22. května velká vánice, sníh zůstal až do večera ležeti a poškodil osení

1889, 12. července - bouřka

12. července vyhořel statek čís. 10 Josefa Tejchmana, následkem blesku a téhož dne v noci byla strašlivá bouře a vichřice, též bylo mnoho ohňů od blesku ve vůkoli i dáli.

1891, 20. dubna - trvalé srážky

20. dubna v noci se následkem dešťů sesypala zeď i s plotem před kostelem v Zálesí, ale hned se počala znovu stavěti (pozn. stejná zeď se opět zhroutila po roce 2005)

1908, 8. května - povodeň

8. května se následkem silných dešťů značně rozvodnil potok až zaplavil obecní cestu mezi čísly 130 a 28. Povodeň takováto nebyla u nás vzácností, přiházívala se téměř při každém náhlém tání sněhu, v létě však byl tento zjev řídký.

1910, 30. července - povodeň

30. července následkem průtrže mračen přišla od Petrovic velká povodeň.

1920, 30. června - povodeň

Následkem vytrvalých dešťů rozvodnil se dne 30. června potok Rtyňka tak silně, že byla zaplavena nejen obecní cesta u mostu u kovárny Ungrovy, ale voda před domem č. 130 přetékala i okresní silnici směrem ke statku č. 1.

1922, 2. ledna - povodeň

Náhlým táním sněhu se 2. ledna rozvodnil potok a při této povodni stržen byl v Zálesí u č. 13 (býv. mandl) kamenný most.

1927, 18. července - povodeň

18. července po 2. hodině ranní nastala následkem prudkého, po celou noc trvajícího lijavce veliká povodeň jaké nebylo pamětníka, po silnici od statku č. 3 až k domku č. 62 proudila voda ve výši 20 až 30 cm. Škody na lukách i zaplavených obydlích byly veliké.

1929, únor - arktické mrazy

Až do konce prosince 1928 nebylo sněhu, jen mírně mrzlo, sníh začal padati 31. prosince a během několika dnů napadlo jej nebývalé množství, hned potom začaly silné mrazy, které trvaly nepřetržitě do poloviny února, stále se stupňujíce až dosáhly v dnech 10. - 14. února -34°C (27°R).

1929, 4. července - vichřice

4. července po 18. hodině se zdejší krajinou přehnala větrná smršť s dešťovým přívalem, která vyvrátila a přerážela i mohutné stromy a v mnohých místech dokonala v sadech dílo zkázy mrazy započaté. Pod kaštanem u hostince Otova leželo po bouři mnoho ptáků, ponejvíce vrabců, kteří v koruně stromu hledali útulek a byli vichřicí sraženi a zabiti.

1931, 14. července - úder blesku

Při bouři 14. července o půl 4. hod. ráno sjel blesk do radio antény u č. 38 a ve světnici zasáhl spící manželku horníka Annu Rosovou a jejího vnuka dvouletého. Oba postižení byli omráčeni a slabě popáleni a brzy se uzdravili. Okenní tabulky se následkem prudkého otřesu vysypaly.

1931, 7. července - krupobití

7. července v 7 hodin večer sneslo se nad naší obcí silné krupobití s vichřicí, kroupy způsobily značné škody na obilí zpřerážením a vytlučením klasů a na ovoci, které následkem úderů krup zahnívalo již na stromech. V některých příbytcích byly rozbity tabule v oknech k jihu obrácených, silná vichřice se vrátila a polámala ovocné stromy. V okolních obcích a nad dráhou nebyly škody žádné.

1934, léto - sucho

Léto bylo suché, úroda suchem silně utrpěla a louky byly spálené, deště nastaly teprve v říjnu.

1936, 19. dubna - sněhová bouře

V noci na neděli 19. dubna řádila zde velká bouře sněhová a způsobila značné závěje, zbytky sněhu ležely místy ještě několik dní.

1939, 6. srpna - vichřice

V neděli 6. srpna o 2. hod. odpol. se přehnala krajem prudká větrná smršť a v zádušním lese vyvrátila a polámala více stromů.

1940, leden /únor - arktické mrazy

A od 2. ledna 1940 trvaly silné mrazy -18 -28°C s několikadenními zmírněními až do 1. února, načež následovala obleva do 8. února, pak opět nový sníh a silné mrazy okolo 20°C až do 25. února.

1940, prosinec - arktické mrazy

Po vlhkém podzimu začalo 28. list. mrznouti, 4. prosince napadl sníh, 15. - 19. prosince dostoupily mrazy 28°C, pak mírněji do 31. prosince.

1941, leden - sněhová kalamita

V sylvestrovské noci naválo sněhu, že vlaky do Svatoňovic mohly přijeti až odpoledne, doprava silniční byla zastavena po dva dny. V noci na 3. ledna a dopoledne 4. ledna řádila sněhová bouře, která způsobila závěje jakých není pamětníka. Všechny cesty a silnice byly místy zaváty až do výše 1,5 m, na železniční trati byly závěje ještě vyšší.

1942, leden - arktické mrazy

Mrazy trvající od 25. prosince se stále stupňovaly, zvláště od 11. ledna kdy dostoupily 20°C do 28. ledna na 28°C, pak mírněji, počátkem února opět mrazy 18°C, 15. až 17. února vánice a velké závěje, vlaky u Starkoče uvázly po 24 hodin. Po 23. únoru se oteplilo, 5. března znovu sníh a mrazy -11°C.

1945, 22. července - vichřice

22. července o 6. hod. večer se přehnala obcí větrná smršť a strhla plechovou střechu s hostince Jos. Otty a ze sálu u hostince Jos. Donáta č. 186 lepenkovou střechu i s krovy, také na Kvíčale a na Horách způsobila škody na střechách.

1947, léto - sucho

Od května sucho, které potrvalo do konce října. V červenci a s v srpnu nezvyklá vedra, deště nepatrné. Úroda obilí byla oproti jiným letům poloviční, sena a otavy vesměs slabé. Ani v září neprší, od 11. do 21.9. denní vedra 33°C, v noci 13°C, louky sluncem vypálené.

1954, leden/únor - arktické mrazy

Leden až na 1 týden oblevy byl mrazivý, ve dnech 29.1. až 3.2. vichřice a mrazy až -29°C. Od 17. do 23. února znovu až 25° mrazy...

1954, 22. srpna - vichřice

V srpnu pěkně teplo, žně dobře skončily až 22.8. ve 20 hod. po parném dni se od jihu přihnala prudká vichřice, která polámala mnoho stromů v lesích i v sadech a polovinu nedozrálého ovoce sklátila.

1955, 12. června - pozdní mrazy

Ještě 12.6. mráz spálil brambory, jiřiny, okurky a rajská jablíčka.

1955, 29. prosince - zimní bouřka

29.12. v 17 hodin uhodil blesk.
Uživatelský avatar
Tomáš Prouza
Administrátor
 
Příspěvky: 1139
Registrován: 30 kvě 2007, 13:41:06
Bydliště: Velké Svatoňovice, okr. Trutnov, 370 m n.m.

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod dobrmanek » 26 pro 2010, 19:02:14

K bouři 17.7.1882
Přílohy
17.7.1882.jpg
Ze Slezska Vás zdraví Zbyněk Černoch
Uživatelský avatar
dobrmanek
 
Příspěvky: 719
Registrován: 23 čer 2007, 09:56:05
Bydliště: Větřkovice, 480 m.n.m, okres Opava

Re: Hydrometeorologické extrémy - Úpicko 1736-1927

Příspěvekod dobrmanek » 26 pro 2010, 20:44:20

K bouři 17.7.1882
Přílohy
17.7.1882 3.jpg
17.7.1882 2.jpg
Ze Slezska Vás zdraví Zbyněk Černoch
Uživatelský avatar
dobrmanek
 
Příspěvky: 719
Registrován: 23 čer 2007, 09:56:05
Bydliště: Větřkovice, 480 m.n.m, okres Opava


Zpět na Silné bouře v historii

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník